Archiv pro rubriku: Linux

O Linuxu a Open source.

Výroba videa pro webový flashový přehrávač v Linuxu

Nejrozšířenějším způsobem vystavení videa na webu je dnes asi flashový přehrávač ve stylu YouTube. Jak takové video připravit a naservírovat uživatelům při použití Linuxu:

1. úprava (zmenšení videa)

Video stažené z kamery je třeba přizpůsobit přehrávaní z webu – tj. zmenšit jeho rozměr a jeho datovou velikost, protože 500 MB video v rozlišení 1600 na 1200 pixelů se z webu přehrává opravdu špatně. Pro úpravu videa poslouží výborný program Avidemux (Avidemux je i pro windows). Obvyklý rozměr je dnes něco okolo 400 pixelů šířky. Pokud jde o datový objem, údajně platí poučka, že na minutu videa je třeba asi 10 MB. Podle mě to lze srazit ještě níž, viz sedmiminutové video z naší letní párty, které má necelých 50 MB a je bez problémů koukatelné.

2. převod mpeg (avi) do flv

Výborný návod sepsal Pavel Chovančík a já ho zde uvádím jen proto, kdyby ten jeho náhodou někdy zmizel.

Potřebujeme prográmky mencoder (součást mplayeru) a flvtool2. Nejprve proženeme zdrojové video mencoderem:


mencoder test.mpeg -of lavf -oac mp3lame -lameopts abr:br=56 -ovc lavc -lavcopts vcodec=flv:vbitrate=500:mbd=2:mv0:trell:v4mv:cbp:last_pred=3 -srate 22050 -o test.flv

Nad významem jednotlivých přepínačů netřeba bádat, výše uvedený příklad funguje a zájemce o podrobnosti jistě uspokojí man mencoder.

Pokud má jít videem „seekovat“, tj. posouvat ho při přehrávání, je třeba prohnat video ještě flvtool2


flvtool2 -U test.flv

3. flashový přehrávač

Skvělý přehrávač JW FLV PLAYER vytvořil Jeroen Wijering. Pro nekomerční použití je zdarma, pro komerční za 15 euro (jeden web) a pokud chcete licenci neomezenou počtem webů, je to za rovných 100 euro. Licence se vztahuje i na další flashové užitečnosti – mp3 přehrávač, prohlížeč obrázků ad. Při kvalitě tohoto přehrávače a jednoduchosti použití je vývoj vlastního řešení vyhazováním peněz a vřele ho doporučuji.

Výsledky výše popsaného postupu jsou k vidění na již zmíněném videu z VIP párty s Čechomorem nebo třeba v anketě o nejlepší finanční reklamu na serveru Měšec.

gURLChecker: test nefunkčních odkazů na webu v Linuxu

Dlouhou dobu jsem nemohl nalézt použitelný linuxový ekvivalent k výbornému programu Xenu, který umí zkontrolovat odkazy na webu a upozornit na nefunkční. Xenu má snad jedinou vadu – je pouze pro Windows.

Relativně nedávno mě ale Petr upozornil na gURLChecker, jenž byl zmíněn v oblíbené Softwarové sklizni. Zkusil jsem a zatím úplná spokojenost. To, co umí Xenu, umí gURLChecker také, resp. umí to, na co já jsem používal Xenu. Oproti gURLCheckeru má Xenu mnohem víc nastavení a možná i fičurek, jenže já chci prostě zkontrolovat web, jestli na něm nejsou nefunkční odkazy, nic víc nepotřebuji a to mi gURLChecker splní.

Paradoxní na tom je, že dnes už bych vlastně gURLChecker nepotřeboval, protože s novým notebookem jsem získal i legální Windows (bez nich tento konkrétní model Dell neumí) a díky VirtualBoxu mi Windows mohou běžet na jedné virtuální ploše pěkně zavřené v Linuxu (nemohou škodit :) a v nich si bez problému pustím Xenu. Nicméně VirtualBox si samozřejmě bere nezanedbatelné systémové prostředky potřebné pro běh Windows, takže pustit si gURLChecker je mnohem rozumnější volba.

JXD: Linuxák = rasistia

Jiří X. Doležal se ptá, zda Jsou linuxáři rasisté? a dále si sám odpovídá v tom smyslu, že jsou. Jak na to JXD přišel? Inu zkoušel nainstalovat Ubuntu a nějakým myšlenkovým veletočem vydedukoval, že jde o distribuci určenou pro Afriku. A protože se mu instalace Ubuntu nepovedla podle představ, dospěl k brilantnímu závěru, cituji:
Je možné linuxáře – lidi, co připravili pro Afričany podobný „nechod“ – nazvat jinak než rasisty?

Nechci se pouštět do obhajování Linuxu ani házení špíny na JXD, ale tři otázky mi vrtají hlavou:

  1. Jak přišel JXD na to, že Ubuntu je distribuce pro Afriku a proč si jako novinář neověří to, co píše? Ubuntu je sice africké slovo znamenající Lidskost druhým, nebo také Jsem tím, čím jsem, pro to, čím jsme všichni, ale o určení pro Afriku nevidím nikde na webu ani slovo. Podle stejné logiky jsou Windows určené pro USA a Anglii, protože je to anglické slovo.
  2. Pokud JXD píše blbosti, protože nechce, nebo neumí ověřit pravdivost informací, co dělá editor Reflexu?
  3. Proč čtenáři JXD neignorují a snaží se s ním diskutovat pod článkem?