Někteří lidé mají neskutečnou schopnost řešit věci naprosto nepochopitelným způsobem. Tak třeba na Lupě se dnes píše, že podle článku Michelle Kesslerové pro list USA Today se objevila iniciativa, jejíž příznivci chtějí mimo jiné dosáhnou takzvaných „pátků bez e-mailu“, protože se jim zdá, že e-mailů je dnes moc. Protože se to zjevně děje v USA, očekávám, že někdo brzy zažaluje např. svého ISP nebo výrobce mailového klienta, že mu přes něj chodí moc e-mailů.
Řešení je někde jinde
1. Zbavit se spamu
Podle mých zkušeností je absolutně nejúčinějším řešením greylisting. Ten vyřeší 99 % spamu tak, že ho uživatel vůbec nevidí (což je dost důležité). Zbytek vyřeší Spamassassin nebo podobný SW na severu a poslední zbytečky spamu dorazí antispam v klientu (např. Thunderbird). V takto popsané konstalaci vidím ve svém inboxu tak jeden spam týdně. Greylisting je řešení jednoduché a geniální a je záhadou, proč ho nepoužívá více lidí. Na druhou stranu je to asi dobře, kdyby ho používali všichni, přestal by s velkou pravděpodobností fungovat.
Ano, je tu jisté miniaturní riziko, že greylistingu podlehne i korektní mail, ale za tu pohodu bez spamu to stojí risknout – pokud je to důležité, ten člověk zavolá.
2. Používat mail s rozumem, tj. používat hlavu
- E-mail není IM
- Poštu třídit do složek (nejlépe automaticky) a maximum složek řešit jen jednou denně (třeba ráno) a zbytek dne to neřešit. Nelézt do nich každých pět minut, když tam svítí nová zpráva – e-mail není IM
- Nepoužívat žádné oznamování nové pošty – e-mail není IM
- Ovládnout se a neodpovídat na mail hned – email není IM
- Používat nějaké označování e-mailů např. štítky a jednou týdně projít všechny maily se štítkem TODO (část mailů se překvapivě během týdne vyřeší sama :)
3. Přesvědčit okolí, že e-mail není IM
Kolegům říkám, že mail není IM zejména když:
- Mi pošle mail a přijde mi to říct
- Mi pošle mail a napíše mi na IM, že mi poslal(a) mail
- Mi pošle mail a zavolá mi, že mi poslal(a) mail
- Já pošlu mail a za třicet vteřin mám odpověď
A úplně nejlepší je, když u oběda probíhá rozhovor ve stylu:
A: Bude to už v pátek a ty tam budeš taky.
Já: Jak to? Mně nikdo nic neřekl.
A: Jak to, posílal jsem to mailem.
Já: Kdy?
A: No teď, než jsme šli na oběd.
Já: Aha… Hele, víš o tom, že mail není IM?
Čili myslet a používat techniku tak, aby mi život usnadňovala a ne komplikovala. Ne vymýšlet hovadiny jako pátek bez e-mailu.
UPDATE: zajímavý článek na podobné téma – Jak se nezbláznit z e-mailů