Archiv pro štítek: ukrajina

Postřehy z Ukrajiny

Právě jsem se vrátil z Ukrajiny. Jezdili jsme na kolech po Zakarpatské Ukrajině a kromě krásné přírody, kterou jsem na Ukrajině tak nějak čekal, jsem tam našel i věci, které úplně obvyklé nejsou.

Na Zakarpatské Ukrajině je levno

Pivo od 12 do 20 Kč, oběd v restauraci od 50 do 100 Kč, panák domácí vodky za 6 Kč atd. Zejména ceny alkoholu jsou pro některé naše spoluobčany neodolatelným lákadlem – nebyl jsem zrovna hrdý na to, že jsem Čech, když jsem v Koločavě před Hospodou u četníka musel překračovat naše spoluobčany neschopné udržet se na nohu a válející se v dešti na silnici.

Služby pro turisty prakticky neexistují a ukrajinci nejsou asi moc podnikaví

Ve vesnicích skoro jistě nenarazíte na hospodu, kde by se dalo najíst. Najdete sice s jistotou místní nálevnu, tj. obchod se smíšeným zbožím, kde se místní napájejí vodkou, ale jídlo vám neuvaří. Když už hospodu najdete, např. ve větším městě, očekávejte jisté odlišnosti oproti domovině:

  • Když už přesvědčíte obsluhu, že fakt chcete jídelní lístek, neztrácejte čas výběrem jídla, nemá to cenu – s 90% jistou si vyberete něco, co nemají a stejně si budete muset dát to, co zrovna je (proč vám to neřeknou při předávání lístku je mi záhadou).
  • Když budete chtít platit zvlášť, bude to velký problém, obvykle nebudete mít ani čas o to požádat. Výjimkou není ani to, že nám v jedné kolibě naúčtovali paušálních 15 hřiven na osobou (bylo nás asi dvacet) s odůvodněním, že nemají čas to rozpočítávat. Nikdo jiný v kolibě samozřejmě nebyl, ale na Ukrajině prostě nikdo nemá na nic čas.

Problém jménem WC

Na Ukrajině nenajdete normální evropské WC. Pomineme-li kadibudky a turecké záchody ve vesnicích, tak nejblíže k evropskému standardu mají WC v některých restauracích, ale dosahují zhruba úrovně naší 4. cenové skupiny. Kdo by např. v Koločavě postavil veřejné záchodky, které by byly čisté a vybíral tam dolar za vstup, je z něj za chvíli boháč :) Fakt tomu věřím.

Vesnice na Ukrajině jsou chudé, ale někteří lidé bohatí.

Asfaltová silnice je luxus a když už asfalt je, je výhradně na hlavní ulici. V boční ulici asfalt nenajdete. Se zablácenými ulicemi a polorozpadlými domy ostře kontrastují nové moderní baráky s parkujícími Audi a BMW na zahradách. I na 100 let starých barácích není nic neobvyklého vidět satelitní parabolu. O mobilech nemluvě, ty tam má na uchu zejména mládež skoro stále. Vůbec mladí lidé mají asi snahu žít jako vzory z měst či ze západu. Někdy to ale působí dost zvláštně, když si po zablácené návsi vykračuje namalovaná slečna, oblečená podle poslední módy a na deseticentimetrových podpatcích.

Pozor na hranice EU

Při návratu jsem na hranicích zažil něco, co jsem naposled prožil asi před dvaceti lety při cestě do NDR – kompletní prohlídku autobusu s prošacováním všech tašek. Slováci se snaží Bruselu ukázat, že hranice EU hlídají dobře, takže jsme si na Ukrajinsko-Slovenských hranicích pobyli dvě hodiny a přesvědčovali celnice, že skutečně nevezeme alkohol ani cigarety. Po té, co jsme byli vpuštěni zpět do EU jsme si už naplno užívali vymoženosti civilizace, jako je teplá voda, již zmíněný záchod a podobně.

Pokud je člověk jen trochu dobrodružné povahy a není skleníková panenka (panáček), je dovolená na Ukrajině bezvadná věc, rozhodně zajímavější, než se válet na přeplněné pláži někde v Chorvatsku nebo Bulharsku.