Už vím, proč musí Raiffeisenbank zvyšovat poplatky.

Rušil jsem jeden účet v Raiffeisenbank a včera mi přišlo pět dopisů od RB. Že občas přijdou z jedné banky dva dopisy v jeden den se stává, ale pět? Co mi asi tak můžou chtít nebo nabízet?

Takže první obálka obsahuje výpis za poslední měsíc, kdy na účtu ještě byly pohyby. OK. Od druhé obálky to začíná být zajímavé: obálka číslo 2 obsahuje nulový výpis z librového účtu, obálka číslo 3 nulový výpis z dolarového účtu, obálka číslo 4 nulový výpis ze švýcarsko frankového účtu a obálka číslo 5 nulový výpis z eurového účtu. Podotýkám, že jsem v životě neměl v RB (ani eBance) ani dolar, ani libru, ani euro a ani frank. Nikdy jsem ty účty nepoužil a po pravdě o jejich existenci vím jen mlhavě – vznikaly ke korunovému účtu nějak automaticky.

Pokud tedy banka dokáže vyhodit oknem 40,- Kč (4x dopis plný nul), je naprosto logické, že je nutné pořádně zvýšit poplatky, aby bylo podobné vychytané akce z čeho platit.

Pozn.: chápu, že i nuly je třeba při zavření účtu poslat, ale nechápu, proč to nejde v jednom dopise za jedny peníze.

Zákazník Vodafone OneNet trošku zákazník Vodafone je a trošku není. Kdo nezažil, neuvěří, kdo zažívá, nechápe.

Napsat tento text mě přinutila zhruba roční zkušenost uživatele Vodafone OneNet. Úvodem je třeba férově říct, že OneNet v tom základním funguje, tj. poskytuje mobilní volání, SMS, MMS, pevné (VOIP) linky a tohle vše v rámci firmy zdarma.  Náklady na komunikaci ve firmě šly rovněž dolů, takže potud je OneNet bezva. Tím ale pozitiva končí, jakmile chcete něco víc, narážíte na nepochopitelná omezení a paradoxy a městečko Kocourkov je proti tomu vzor logiky a perfektního fungování.

Paradox číslo 1

Vodafone a Vodafone OneNet jsou dvě odlišné sítě. I pokud přecházíte mezi Vodafone a Vodafone OneNet, mění se vám SIM karta! Tohle vypadá jako nepodstatný detail, tak holt vyměníme SIM a nic se neděje. Chyba lávky, modří již vědí, že jiná síť je jiná síť a začíná nám seriál neuvěřitelných historek o tom, jak tohle sice Vodafone umí a v reklamě mohutně nabízí, ale ne pro OneNet.

Zůstaňte naladěni, příběhy z praxe budou následovat. Sledujte nálepku Vodafone OneNet.

Rychlorecenze, resp. uvedení některých recenzí na pravou míru. Pozor, poslední věta lehce prozrazuje děj.

Tvrzení č. 1. – hodně se to blíží Pulp Fiction

Není pravda. Pulp Fiction je několik příběhů postupně se provazujících a směřujících do jednoho finále. Nic takového v Panchartech není, děj se odvíjí „klasicky“, žádné překvapivé rozuzlení či prolnutí se osob tam není.

Tvrzení č. 2. – je to slátanina bez děje

Není pravda. Děj je tam naprosto jasný, není tam nic nelogického. Jiná věc je, že s historií zachází Tarantino trochu svérázně, ale to neznamená, že film nemá děj.

Tvrzení č. 3. – skvělá hudba

Pravda. Tarantino hudbu umí – soundtracky Pulp Fiction a Kill Bill patří k tomu nejlepšímu z kategorie OST. V Panchartech se mi minimálně na dvou místech zdálo, že je použit motiv z Kill Billa (výslech německých vojáků v lese a ještě jedno místo).

Celkově vzato jsou Hanební pancharti podle mě daleko brutálnější než Pul Fiction i Kill Bill. Krve nestříká tolik jako v Kill Billovi, ale když už stříká, tak neskutečně syrově a realisticky (rozmlácená hlava baseballovou pálkou, skalpování vojáků nebo řezání hákového kříže do čela v detailu). Dál nepokračujte, pokud se chytáte do kina a nechcete vědět moc. K ponurosti jistě přispívá i to, že z hrdinů, které během filmu sledujeme, přežije jen jeden, všichni ostatní během filmu zemřou.

Zkracovače URL zažívají díky službám tipu Twitter nebývalý boom.  Skoro není týdne, abych neobjevil na Twitteru nějakou další, kterou někdo z uživatelů používá.

Udělat si v tomto období další zkracovač vypadá jako nesmysl. Jenže co když má člověk  hezkou doménu, která se pro zkracovač přímo nabízí a „zbastlit“ zkracovač URL je práce na jeden večer i pro neprogramátora jako jsem já? Prostě si udělám svůj zkracovač a uvidím, co to udělá.

Je tu samozřejmě spousta konkurenčních služeb, které mají daleko více vychytávek a funkcí, ale ruku na srdce, co člověk chce od zkracovače URL? Aby měl pěkné URL a uměl zkrátit dlouhé URL. Všechna další cingrlátka a přívěšky jsou krásné, ale většina lidí je nepotřebuje.

Symlink.cz má minimálně pro unixovou komunitu hezké URL a zkrátit dlouhé dokáže taky, takže uvidíme, co to udělá.

BTW: Symlink.cz je pochopitelně beta a pokud by mi někdo čistě náhodou chtěl poslat připomínku či nahlásit chybu, budu samozřejmě rád.

Twitter nebo Facebook jsou předně trochu rozdílné služby, i když je mnoho lidí staví vedle sebe jako konkurenční. Donedávna jsem byl skeptický k oběma, ale situace se postupně změnila po firemním školení Twitteru od Meta, který je spolu s Davidem asi náš největší firemní fanoušek komunitních sítí.

Dalším mezníkem byla nevinná obědová sázka s kolegou, kde jsem mu jako totálnímu komunitnímu skeptikovi neprozřetelně slíbil, že jestli bude na Facebooku on, tak já taky. A odpoledne jsem měl jeho pozvánku na Facebook v mailu

Jak tedy dopadá srovnání Twitteru a Facebooku z mého, jistě ne objektivního, pohledu?

Twitter

Je překvapivě docela užitečná věc umožňující jednak sledovat zprávy od lidí jejichž názor mě zajímá (působí v mém oboru a podobně) a jednak se s nimi zase podělit o své názory a získat tak třeba jejich feedback k problému. Další užitečnou věcí je vyhledání toho, co se na Twitteru píše o mě, o nějakém našem serveru nebo o firmě a následné sledování těchto věcí přes RSS.

Na Twitteru nemusím řešit dilema, zda označit za přítele někoho, koho jsem viděl jednou v životě a rozhodně ho za přítele nepovažuji.

Facebook

Je z mého pohledu podivně chaotická služba, kterou jsem pořádně nepochopil v předchozí verzi a moc víc ji nechápu ve verzi nové, která Facebook přiblížila celkem nelogicky Twitteru. Možná někoho baví sledovat denně informace typu „Vstal jsem a jdu do práce“, na což dalších deset lidí (které neznám a nezajímají mě) zareaguje ve stylu „já taky“ nebo „já ne“. Možná někomu přijde užitečné byt fanouškem štrůdlu a možná lidi baví chlubit se vším možným a dávat tak svoje životy všanc těm, kteří získané informace nepoužijí k úplně čistým věcem. Mně to zajímavé nepřipadá.

Na Facebooku musím řešit dilema, zda označit za přítele někoho, koho jsem viděl jednou v životě a rozhodně ho za přítele nepovažuji. Urazí se, když přátelství nepotvrdím? Já proti němu přeci nic nemám, jen ho nepovažuji za svého přítele.

Závěr

Samozřejmě se dá namítnout, že Twitter i Facebook je takový, jaký jsem já a jaké mám „přátele“ či followery. To je jistě pravda, nicméně Twitter mi dává podle mého názoru daleko větší kontrolu nad tím, co sleduji já a hlavně nad tím, co kdo zjistí o mě. Závěr je ten, že Twitter požívám prakticky denně a na Facebook zabloudím jednou za 14 dní s pocitem, že mi nic neuteklo.

Můj Twitter

Jeden stručný tip, který se může hodit. Stát se to může každému – zapomene hlavní heslo ke správci hesel ve Firefoxu. Co s tím?

Nejmenovaný kolega si kdysi nastavil nějaké hlavní heslo ke správci hesel ve Firefoxu a dnes ho již neví a potřebuje ho používat. Po chvilce googlení jsem našel celkem jednoduchou cestu, jak heslo vyresetovat, tak to tu poznačím i pro pozdější generace:

Stačí zadat do prohlížeče adresu chrome://pippki/content/resetpassword.xul a stisknout Obnovit (zdroj).

Pozor: tento postup neřeší to, když se potřebujete dostat k uloženým heslům – o ta resetem přijdete! Řeší to pouze situaci, kdy heslo nevíte, chcete se ho zbavit a začít s čistým stolem. Pokud by člověk chtěl data zachovat, zbývá mu asi jen zkusit něco jako FireMaster, ale pokud jste heslo vytvořili s dodržením základních pravidel o tvorbě hesel, není asi moc šance na úspěch…

Pročítám si blogy věnující se v posledních dnech tématu zahraniční webhosting (1, 2, 3) a říkám si, že mi mluví z duše. Nechci tu opakovat již vyřčené, tj. že čeští webhosteři jsou v porovnání s americkou konkurencí pár let pozadu. Sám používám pro pár svých pokusů DreamHost a opravdu jsem na začátku měl snahu koupit si hosting v ČR, ale nejde to. Webhosting s cenou okolo 7-9 dolarů měsíčně, kde je prakticky vše neomezené (hlavně počet domén) pravděpodobně v ČR neexistuje.

Proč to v Česku nejde?

Jako zákazník nadávám na české hostery a nakupuji u konkurence v zahraničí, ale z pohledu webhostera už to vše vypadá trochu jinak. Stačí vzít pár čísel a vidím, že já bych také do nabízení hostingu za 7 dolarů měsíčně nešel. Ta částka je totiž naprosto směšná a firma musí mít tisíce klientů, aby se to mohlo vyplácet a to se v Česku podle mě nepovede – jsme malý trh.

Pokud budu prodávat webhosting za 150 Kč měsíčně se službami jako má zahraniční konkurence (prakticky vše neomezené, online helpdesk 24/7, luxusní webové rozhraní na vše atd.), tak mi tisíc klientů rozhodně nestačí – profi firmu s obratem 150 000 Kč měsíčně si neumím moc představit.  Čili představa, že založím novou firmu a začnu tu nabízet hosting v americkém stylu, je myslím dost mimo.

Samozřejmě je tu mnoho zavedených hosterů, kteří ty tisíce klientů mají a prodávají jim úspěšně „český“ hosting. Mohli by přijít s vylepšením své nabídky, ale proč by to proboha dělali? Proč by si střihem snížili své příjmy o desítky procent?

Přitlačí zahraniční konkurence na český webhosting?

Dotlačí české webhostingy ke změně zahraniční konkurence? Nemyslím si to, aspoň ne v brzké době. To, že pár informovaných a technicky zdatnějších lidí nehostuje weby v ČR ale v zahraničí, je pro české hostingové firmy IMHO nepodstatné. Většina firemních zákazníků nebude přesouvat weby do USA jen proto, aby ušetřila pár tisíc ročně, za to jim to nestojí. Osobní weby jednotlivců potřebují zpravidla jednu doménu a nic dalšího a to za cenu obdobnou té v zahraničí získají i v ČR – opět tedy nemají žádný důvod utíkat ke konkurenci. A to jsem ještě nezmínil jazykovou bariéru, která také může hrát roli.

Závěr

Závěr je asi ten, že pár „šílenců“ si hostuje weby v zahraničí a českým hosterům to může být zatím fuk. Nebo se pletu? Měli by se čeští webhosteři už teď bát zahraniční konkurence?

Billboardy, tisk, televize – tam všude bude za státní peníze propagován server snadno zaměnitelný za jiný sever ze stáje Centra. Jak je to možné?

Jednoduše a Centrum je v tom nevinně. S nástupem pozemního digitálního vysílání (DVB-T) a s tím souvisejícím vypínáním analogu je stát povinen informovat o změně občany, takže vypínání bude provázet rozsáhlá informační kampaň, součástí které je i web Digitálně.tv. Ano, zakázku na provoz tohoto webu získalo Internet Info a proto vím, o čem mluvím.

Problém je v doméně, kterou se stát rozhodl používat. Web sídlí na pro laika naprosto nepochopitelné doméně TV. Znám spoustu lidí, kteří nechápou, že webová adresa může existovat bez www, natož aby věděli, že jsou i jiné domény než CZ a možná COM.

Na lidi se z medií bude valit reklama na digitalne.tv, jenže co udělá nezanedbatelné procento lidí laiků? Než dojde k počítači, zůstane mu v hlavě „digitalne“ a doplní CZ, případně vytvoří paskvil digitalnetv.cz.

Kroutíte nevěřícně hlavou? Nekruťte. Za dobu vývoje webu digitalne.tv jsem já a i kolegové udělali mnoho impresí digtalne.cz, když ruka byla rychlejší než hlava. Zaměnili jsme ty odkazy neúmyslně mnohokrát a právě to mě inspirovalo k tomuto spotu (kolikrát jsem to zblbnul tady?

A to Centrum? Doménu digitalne.cz vlastní Centrum a provozuje na ni magazín patřící dříve pod Stahuj (přesměrována je na srandovní adresu digitalne.stahuj.centrum.cz, ale to je na samostatný spot). Samozřejmě za to Centrum nemůže. Na vině je amaterismus státu, který nemá šajn o fungování internetu a přijde mu strašně cool mít web s doménou TV. Co na tom, že je to pro uživatele nepřirozené a matoucí, hlavně že máme odškrtnutý úkol.

I kdyby digitalne.cz neexistovala nebo ji měl někdo jiný, na věci to nic nemění. Dělat web pro české uživatele, navíc pro laické uživatele, na doméně TV je pitomost, ať se na mě nikdo nezlobí.

BTW: on je stát vůbec talent na domény, viz třeba portal.gov.cz. To trumfne snad už jen druhá do party, kterou je Telefonica, se svoji www.cz.o2.com

Dnes dopoledne jsme spustili nový design Slunečnice. Ten předchozí byl sice spuštěn relativně nedávno – v dubnu 2007, ale čas a hlavně uživatelské testování ukázalo, že to nebyl krok úplně správným směrem. Proto dnes přicházíme s inovovaným designem.

Každý nový design je logicky obalen přívlastky „lepší“, „použitelnější“, „lépe vyhovující uživatelům“ a podobně a nejinak je tomu i u Slunečnice. Podle mého názoru je nový design určitě přehlednější a věřím ze lidem se bude nová Slunečnice lépe používat.

Autorem grafiky je Ivan Pik, jehož rukopis už nese nový Podnikatel.cz nebo Křišťálová Lupa a např. u zmíněného Podnikatele měl redesign za následek znatelné zvýšení návštěvnosti (byť ruku v ruce s novým designem šla i práce redakce a jenom v designu ta změna nebyla). Jsem zvědav, co na nový design řekne těch zhruba milion návštěvníků, kteří na Slunečnici měsíčně zavítají.

Jak šel čas na Slunečnici

Slunečnice má už asi šestý design, podívejte se, jak šel čas (omluvte nedokonalou kvalitu kopií z web.archive.org):

Rok 2000

Rok 2001

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

Pokud narazíte na nějakou chybku, budu rád za info, přeci jen laboratorní testování nikdy nenajde problémy, na které přijdou živí lidé (o pár problémech už víme a řešíme je).

Je to skoro rok, co jsem se radoval z propadu MSIE 6 pod 10 % na Rootu a 8 měsíců od doby, co jsem zadoufal, že MSIE 6 brzy zmizí v propadlišti dějin, takže je vhodná chvilka se podívat, zda tento kriplbrowser opravdu z našich počítačů mizí.

Odpověď není celkem očekávaně jednoduchá. Jsou weby, kde MSIE 6 zaplaťpanbůh v propadlišti dějin skončil, ale je jich jako šafránu.

Vítězem a šťastlivcem, kterého už opravdu MSIE 6 nemusí zajímat, je Zdroják s podílem šestky 2 %. Zajímavostí je, že IE 7 a 6 mají na Zdrojáku pouhých 7,5 %. Staré iečko nás nemusí znervózňovat ani na Rootu, kde je už také pod pěti procenty – 4,9 %. K hranici ignorace MSIE 6 se blíží i Weblogy, kde máme číslo 5,7 %.

Dále bohužel následují pro mě nepochopitelná čísla ze serverů s jinou cílovou skupinou. Jakž takž se ještě drží Lupa s podílem šestkové verze exploreru na 12,9 %, ale u čtenářů Lupy bych čekal číslo pod 10 %. Pod 20 % se dostávají servery s lehce techničtější skupinou návštěvníků: Slunečnice 16,4 %, DigiZone 18,1 %, Navrcholu 18,7 % a Bomba 19,2 %.

Pomyslné startovní pole uzavírají servery zaměřené na manažery, podnikatele a lidi zajímající se o ekonomiku a finance. Měšec 25,6 % a Podnikatel 27,3 %.

Data za celý český Internet v těchto dnech kolegové připravují a kromě tiskové zprávy je najdete i na Zdrojáku a pravděpodobně i na Lupě. Odhaduji, že podíl MSIE 6 bude globálně někde okolo 25 % a to není moc dobrý zpráva pro webové vývojáře.

Na otázku z nadpisu článku si odpovím tak, že se trochu bojím, že ještě v roce 2010 budeme pro MSIE 6 ladit weby zaměřené na laické uživatele a to není moc dobrá vyhlídka.

Zdroj dat: Navrcholu.cz, říjen 2008.