Hlavně pro státní molochy a velké korporace a zapamatujte si to jednou provždy: Nežijeme v roce 1970. Razítko není povinný nástroj firmy!
Citace z Wikipedia.org:
Razítka podnikatelů a jiných neúředních osob nemají z právního hlediska žádný speciální význam. Obecně razítko nemá platnost podpisu, podnikatel není povinen razítko mít a používat a otisk razítka nemá explicitně žádnou právní váhu, byť jeho používání může mít praktický význam jakožto vžitý úzus. Občanský ani obchodní zákoník se o razítku vůbec nezmiňují, ačkoliv například podpisem se občanský zákoník zabývá, živnostenský zákoník se zabývá jen úředními razítky. Občanský zákoník pouze v souvislosti s písemnými právními úkony zmiňuje, že „podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé“. Existenci razítka právnické osoby předpokládá například správní řád v ustanovení § 21 odst. 4, podle něhož zásilku neurčenou do vlastních rukou může převzít ten, kdo potvrdí příjem razítkem adresáta-právnické osoby, avšak vzhledem k tomu, že totéž oprávnění má i široký okruh dalších fyzických osob, nelze tuto možnost brát jako povinnost ani jako omezení. Na formuláři daňového přiznání a dalších daňových formulářích je předtištěná kolonka „podpis a otisk razítka plátce“, ale v zákoně nemá požadavek otisku razítka žádnou oporu. Závazné je pouze použití předepsaného tiskopisu a vyplnění předepsaných údajů, přičemž otisk razítka není údaj.
K sepsání mě vedl konkrétně požadavek Vodafonu na doplnění razítka na papírovou žádost o zaslání admin hesla k účtu (první nepříjemné překvapení bylo, že se to vůbec řeší papírovou žádostí).